Kázání A. Barbera na slavnost „našeho Pána Ježíše Krista Krále všeho světa“ u příležitosti setkání CL s D. Dukou v Praze dne 20.11.2011
Slavnost Krista Krále, kterou dnes slavíme, uzavírá liturgický rok. Církev, naše matka, nás vyzývá pohlédnout ještě jednou na Ježíše a dívat se na něho jako na Krále. Pro nás je zkušenost, kterou je už téměř nemožné popsat. Nám slovo Král evokuje možná nějaké vyprávění, které jsme slyšeli v dětství, nebo nějakou pohádku, kde král je někdy dobrý a někdy zase špatný. A právě proto, že je to zkušenost těžko popsatelná, musíme se tak trochu vrátit do dětství, abychom ji pochopili. Ne náhodou evangelium, které církev vybrala pro dnešní slavnost, nám připomíná právě to, že děti jsou zástupci a rytíři Ježíšovi. Ježíš nás nevyzývá, abychom byli infantilní, ale žádá nás, abychom si vrátili k prostotě, k obrovské, nezměrné prostotě dětí. Děti věří vyprávěním, protože věří realitě, která za těmito vyprávěními je. Děti mají fascinující smysl pro Tajemství. Realita se nikdy nezastaví pouze u zdání. Pro ně /děti/ mít Krále neznamená být otroky, znamená to mít někoho, komu mohou sloužit, znamená to mít úkol, který mohou plnit, znamená to bojovat. Jak je krásné vidět vášnivé zaujetí dětí, když si hrají na rytíře. Dát život, bojovat, být syny a dcerami, to je vše, co chtějí. Jejich tatínek je prvním králem, kterého mají, a je to velká milost, když jim tatínek, který jim pomáhá v jejich dozrávání, pomůže také objevit pravého Krále. Krále, který je silný, dobrý, věrný, který nás všechny objímá a miluje, Ježíše.
Děti chtějí pouze bojovat za svého Krále, neptají se předem, kolik námahy ten boj může stát. To jenom dospělí počítají náklady a výnosy, protože u nich se pouze tyto kalkuly jeví jako reálné. Ale jen zbabělci se ptají předem, kolik námahy a kolik obětí je boj bude stát. Naproti tomu děti chtějí jen bojovat za svého Krále, protože On je dobro, protože vědí, že veškeré štěstí spočívá ve vztahu s Ním. Nejsou to žoldáci, kteří chtějí svou odměnu, jsou to jen děti, které chtějí lásku svého otce. Pro ně je Král věrným přítelem, tím, za koho je krásné dát život, ať to stojí co to stojí.
A právě pro toto je Ježíš Králem všeho světa. Je Králem, protože se jako první vrhl do bitvy. Není to Král, který se drží vzadu, je to Král, který stojí v první bitevní linii. Je vždy po našem boku, protože nás vždy předchází. On vybojoval bitvu a vyhrál ji. Není to král mrtvých, je to Král živých. Ano, je to náš Král, jediný Král, který nás nikdy nezklame. A tak tedy bojujme tuto bitvu, kterou je náš život, spolu s Ním, naším nekonečným přítelem. A když nás přepadne strach, nezalekněme se, náš Král nás nenechá samotné. Volejme k Němu: „Ježíši, zachraň nás.” A On přijde, protože pro Něho každý z Jeho nejmenších je větší než celý svět. Náš život je velký ne proto, že děláme velké věci, ale proto, že jsem všichni děti největšího Krále, kterého svět kdy poznal: Ježíše Krista.
