text.clonline.cz

Drazí přátelé,dopis, jenž mi Svatý otec poslal při příležitosti dvacátého výročí papežského uznání Fraternity, je nejvýznamnějším gestem našich dějin.
Jsme vděčni za toto znamení vznešeného otcovství od Jana Pavla II. a jeho autorita nám pomáhá rozpoznat výjimečnou linii, již naše dějiny sledují. ,,Hnutí“, jak nám píše Svatý otec, ,,chtělo a chce ukazovat ne nějakou cestu, ale tu cestu k řešení tohoto existenciálního dramatu“ člověka, který nikdy nepřestává hledat. ,,Ta cesta… je Kristus. On je Cesta, Pravda a Život, který přichází k osobě v její každodenní existenci.“ Z tohoto důvodu se nám nyní otevírá nový začátek: ukázat, znovu-ukázat zřejmost pravdy, o které jsme při následování tradice církve mezi sebou vždy mluvili. Jak Svatý otec také píše: ,,Křesťanství, dokonce předtím, než se stalo souhrnem doktrín či pravidel pro spásu, je událost setkání.

Proto musíme požadovat velkou jasnost tváří v tvář naší odpovědnosti. Protože jednotlivec je odpovědný za celou Fraternitu, do níž je vnořen, ať jsou jeho současné podmínky jakékoliv, ve zdraví nebo nemoci, spokojenosti či utrpení. Uvažování o tom nám pomáhá porozumět rozhodující hodnotě naší cesty, zvláště v práci vykonávané ve Škole komunity, skrze niž každý z nás může nalézt zřejmost důvodu zázraku jeho oddanosti. Bůh nabádá každého z nás, abychom byli předvojem misie.

V tomto smyslu jsou nám nejúžasnějším příkladem ti mezi námi, jimž byla svěřena nejvyšší odpovědnost, a to i v občanské společnosti, aby se v nich novost, jež prostupuje celou naší historii mohla projevovat skrze jejich oddanost své službě. A tato novost není posuzována především morálním chováním jednotlivce, ale smyslem pro odpovědnost, jež každý z nás cítí ve své službě celé komunitě, do níž ho Bůh povolává. Je-li tomu tak, nechť se odpovědný snaží ve svém konání nabízet službu lásky, protože přijetí boží vůle je skutečnost, jež pochází z rozpoznání Jeho posledního záměru pro růst života celé komunity a církve. Láska odpovědných je na prvním místě pomocí, nabízenou každému při plnění svých úkolů vůči Mystériu. To je kritérium hodnoty pro každého člověka, který chce být bratrem druhým lidem.

Z tohoto důvodu uzavírá papež svůj dopis tím, že nás znovu vysílá na misie: síla misie se stává silou svědectví. Vydejme se svobodně do budoucnosti, i když nás druzí nechtějí přijmout takové, jací jsme.
Modleme se k Naší paní za utrpení naše i ve světě. V každodenním dobrodružství pokračuje ignorace boží věrnosti našim dějinám: to je největší hřích. Naše paní na nás naléhá, abychom spolupracovali na velikosti božího plánu spásy pro všechny naše bratry.

Když se k vám připojuji se srdcem plným věrnosti a síly, cítím, že jsem na svém místě s vámi se všemi.

Fr. Luigi Giussani

Miláno, 22. února 2002